logo Czech POINT

Czech POINT

Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál

Co je předmětem zákona č. 269/2007 Sb., kterým se mění zákon o ISVS a další související zákony?

Stávající právní úprava je příliš obecná a je aplikovatelná prozatím jen na vydávání ověřených výstupů z veřejných evidencí a rejstříků (teoreticky ze všech, v praxi však nikoliv) a nelze prakticky vůbec použít pro neveřejné evidence a rejstříky. Novela umožní v rámci sítě Czech POINT vydávat též výpisy z evidence Rejstříku trestů, které patří v praxi k nejžádanějším výpisům.

Novela rovněž redefinuje okruh subjektů příslušných k vydávání ověřených výstupů z ISVS tak, že nadále by tuto agendu měl vykonávat mnohem širší okruh úřadů než doposud:

  • krajské úřady,
  • všechny matriční úřady a
  • další obecní úřady stanovené vyhláškou,

dále

  • zastupitelské úřady – novinka (ve státech EU, USA, Kanada, Rusko, Ukrajina) a
  • notáři (beze změny),
  • držitel poštovní licence (ČP s.p.) a Hospodářská komora ČR (jako doposud); které však nemohou vydávat výpisy z evidence Rejstříku trestů.

V souladu se smyslem vydávání ověřených výstupů z ISVS prostřednictvím obecních úřadů a dalších subjektů a s cíli sledovanými vládou v souvislosti s rozvojem eGovernmentu v ČR a vytvořením základních komunikačních míst veřejné správy, se tak významným způsobem rozšiřuje počet úřadů, u nichž bude možné vyžádat si ověřené výstupy z ISVS. Kromě toho dojde ke změně zpoplatnění ověřených výstupů.

Zákon nabude účinnosti 1. ledna 2008

Co znamená pojem ověřený výstup z ISVS?

Ověřením výstupu se rozumí ověření té skutečnosti, že listina vznikla převedením výstupu z ISVS z elektronické do listinné podoby. Ověření se provádí ověřovací doložkou.

Dávají se na ověřené výstupy kulatá razítka? A jaká malá nebo velká?

Ano, na výstupy – ověřené výstupy z ISVS, výpis z Rejstříku trestů se dávají kulatá razítka. Jedná se o úřední razítko, jehož náležitosti jsou stanoveny v § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů ČR: tj. kulaté razítko s malým státním znakem a s označením úřadu o průměru 20 mm, 25 mm, nebo 36 mm.

Jaká právní úprava se vztahuje na ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy?

Právní úprava v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ISVS“) upravuje způsob poskytování výstupů z informačních systémů veřejné správy (dále též jen „ISVS“) jejich správci pro účely vydávání ověřených výstupů, a to pro potřeby veřejnosti (občané, podnikatelé), která pomocí těchto ověřených výstupů prokazuje různé skutečnosti, především před orgány veřejné správy.

Současně musí být zvláštními právními předpisy upraveno vlastní vydávání ověřených výstupů z ISVS, tzn. z které evidence, rejstříku nebo seznamu se ověřené výstupy vydávají. V současnosti to jsou veřejné evidence:

  • katastr nemovitostí – katastrální zákon (§ 22a)
  • obchodní rejstřík – obchodní zákoník (§ 28a),
  • živnostenský rejstřík – živnostenský zákon (§ 60),
  • a neveřejná evidence

evidence Rejstříku trestů – zákon o Rejstříku trestů (§ 11a). Z evidence Rejstříku trestů se ovšem nevydávají po formální stránce ověřené výstupy, ale výpisy z evidence Rejstříku trestů, a to na počkání; nemůže je však vydávat Česká pošta a Hospodářská komora ČR.

Jaké jsou povinnosti správce ISVS (§ 9c zákona o ISVS)

Předat ověřujícímu (obecnímu úřadu) na požádání bezodkladně výstup z ISVS

  • v elektronické podobě,
  • označený elektronickou značkou,
  • opatřený datem a časem (s přesností na sekundy), kdy byl výstup vytvořen,
  • opatřený datem a časem (s přesností na sekundy) okamžiku platnosti údajů, ke kterému správce odpovídá za soulad výstupu se stavem zápisu v ISVS.

Správci odpovídají za soulad výpisu nebo výstupu z ISVS se stavem zápisu v ISVS k okamžiku platnosti údajů.

V případě výpisu z evidence Rejstříku trestů stanoví technické podrobnosti postupu vyhláška, kterou vydá Ministerstvo spravedlnosti.

Jaký je rozdíl mezi „výpisem z ISVS“, „výstupem z ISVS“ a „ověřeným výstupem“ (pojmy, které se často zaměňují)?

Výpis z ISVS (úplný nebo částečný) ze zápisu vedeného v elektronické podobě v ISVS – vydávají orgány veřejné správy, jež jsou správci (provozovateli) tohoto ISVS (teoreticky může být v elektronické i v listinné podobě)

Výstup z ISVS – výpis z ISVS nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v ISVS není, v elektronické podobě, označené e-značkou správce ISVS, poskytovaný správcem ISVS

Ověřený výstup z ISVS – listina, která vznikla úplným převodem výstupu z ISVS z elektronické do listinné podoby a kterou žadateli vydal ověřující subjekt [uvedený v § 9 odst. 2 písm. a) až f) zákona o ISVS].

Jakým způsobem může obecní úřad, který není matričním úřadem, zajistit možnost poskytování ověřených výstupů?

Pro zařazení obce do vyhlášky, kterou se stanoví seznam dalších obecních úřadů, které vydávají ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy, je třeba poslat žádost obce s prohlášením, že je obec technicky i personálně vybavena tuto činnost vykonávat.

Je ověřující úřad povinen ověřovat oprávnění žadatele a zjistit jeho totožnost, jestliže se jedná o výstup z veřejné evidence?

Informace z veřejných evidencí jsou veřejně přístupné a šíře přístupu k informacím není vázána na totožnost žadatele a ani vydaný výpis není nijak vázán na osobu, které byl poskytnut. V případě veřejných evidencí, rejstříků nebo seznamů ověřující úřad nezjišťuje ani neeviduje údaje o žadateli, a to ani o fyzické osobě, ani o právnické osobě.

Pozn.: § 9 odst. 3 zákona o ISVS ukládá zjistit totožnost žadatele pouze v případech žádosti o ověřený výpis z neveřejné evidence, seznamu nebo rejstříku. V návaznosti na to se evidují osobní údaje žadatele (§ 9 odst. 4 písm. c) jen v případech, je-li ověření totožnosti žadatele předepsáno.

Ověřující úřad tedy totožnost žadatele o vydání ověřeného výstupu z ISVS nezjišťuje, pokud to není potřebné z procesních důvodů – například vyhotovuje-li písemné odůvodnění odmítnutí žádosti o vydání ověřeného výstupu z ISVS (§ 155 odst. 3 správního řádu), které by bez prokázání totožnosti nemohl žadateli adresovat.

Kdo může vydávat ověřené výstupy? Musí se jednat jen o zaměstnance matrik?

Ověřené výstupy může vydávat zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu – úředník podle zákona 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků. Pro výkon této agendy se nestanoví zkouška zvláštní odborné způsobilosti.

Kdo odpovídá za škodu způsobenou při vydávání ověřených výstupů z ISVS?

Vydávání ověřených výstupů je z povahy věci správní činností – jde o úřední potvrzení toho, že byl výpis vydán správcem ISVS, Z toho plyne, že jde o výkon přenesené státní správy a na odpovědnost za škodu se aplikuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, a to i v případě držitele poštovní licence nebo Hospodářské komory ČR.

Kdo poskytuje výstupy z ISVS?

Podle § 9c zákona o ISVS poskytují výstupy z ISVS správci příslušných ISVS v elektronické podobě pro účely vydávání ověřených výstupů ověřujícím subjektům [uvedeným v § 9 odst. 2 písm. a) až f) zákona o ISVS]. Podle příslušných zákonů se jedná o:

  • katastr nemovitostí – Český úřad zeměměřický a katastrální, www.cuzk.cz,
  • obchodní rejstřík – Ministerstvo spravedlnosti, www.justice.cz,
  • živnostenský rejstřík – Ministerstvo průmyslu a obchodu, www.mpo.cz,
  • evidence Rejstříku trestů – Rejstřík trestů, www.justice.cz

Kdo vydává ověřené výstupy z ISVS?

Ověřené výstupy z ISVS, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají [§ 9 odst. 2 písm. a) až f)
zákona o ISVS]:

  • notáři,
  • krajské úřady,
  • matriční úřady,
  • obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis,
  • zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem,
  • držitel poštovní licence (Česká pošta s.p.) a
  • Hospodářská komora ČR.

Výpisy z evidence Rejstříku trestů vydávají (§ 11a odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění) pouze

  • notáři,
  • krajské úřady,
  • matriční úřady,
  • obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis,
  • zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem.

Komu lze vydat ověřené výstupy z ISVS?

Ověřené výstupy z ISVS, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, lze vydat každému, kdo o to požádá. Výpis z evidence Rejstříku trestů lze vydat pouze osobě, které se týká § 11 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů).

Podle jakých pravidel se uchovávají žádosti o výpis z Rejstříku trestů?

Podle § 11b odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů pověřené orgány uchovávají v souladu s pravidly spisové služby písemné žádosti o výpis po dobu 2 let od jejich podání, a to v listinné nebo elektronické podobě. Citované ustanovení navazuje na § 11a odst. 1 zákona, který ve spojení s § 11 odst. 1 požaduje podání písemné žádosti, obdobně jako v případě, kdy je o výpis žádán přímo Rejstřík trestů.

Proč není u požadavků za výpis z katastru nemovitostí, živnostenského a obchodního rejstříku nutné ověřovat totožnost žadatele?

Vzhledem k tomu, že se jedná o výpis z veřejných registrů, není nutné ověřovat totožnost žadatele, požádat může kdokoliv. Podle § 9b odst. 3 zákona č. 365/2000 Sb. ověřující subjekt obecně nezjišťuje totožnost žadatele, jde-li o ověřený výpis (výstup) z veřejného registru.